Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 5 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
The effect of variations in GRIN genes on the biogenesis and functional properties of the NMDA receptor
Kuchtiak, Viktor ; Balík, Aleš (vedoucí práce) ; Rozbeský, Daniel (oponent) ; Ladislav, Marek (oponent)
Exprese a aktivita ionotropních glutamátových receptorů řídí přenos signálu na excitačních synapsích v centrálním nervovém systému. Hlavní skupinou jsou pro vápník propustné NMDA receptory, jež jsou důležité pro různé formy synaptické plasticity, klíčového mechanismu v procesu učení a tvorby paměti. NMDA receptory jsou heterotetramerní komplexy a jsou zastoupeny třemi typy podjednotek: GluN1, GluN2A-D a GluN3A-B. Každá podjednotka se skládá ze čtyř domén, přičemž intracelulární C-terminální doména tvoří až polovinu celé podjednotky NMDA receptoru (GluN2A/2B). Řada důkazů ukazuje na to, že hypofunkce NMDA receptorů hraje důležitou roli v patogenezi neuropsychiatrických poruch, včetně schizofrenie. Schizofrenie se vyznačuje vysokou mírou dědičnosti, avšak její genetické pozadí není zatím dostatečně dobře probádáno. Předchozí studie identifikovaly v lidském genomu několik jednotlivých lokusů, které přispívají k náchylnosti k onemocnění, včetně GRIN genů kódujících NMDA receptory. Pomocí sekvenování jsem v kohortě pacientů postižených schizofrenií a kontrolních subjektů identifikovali a anotovali genetické varianty ve všech genech GRIN. Předložená disertační práce je zaměřena na funkční analýzu genetických variací v oblastech kódujících promotory a intracelulární domény receptorů. Genetické variace v...
Význam antineurálních protilátek u pacientů s farmakorezistentní epilepsií
Mojžišová, Hana ; Marusič, Petr (vedoucí práce) ; Nytrová, Petra (oponent) ; Štourač, Pavel (oponent)
Význam antineurálních protilátek u pacientů s farmakorezistentní epilepsií Abstrakt Jednou z možných etiologií epilepsie je etiologie autoimunitní, která byla zařazena do klasifikace epilepsií v její poslední revizi publikované v roce 2017 Mezinárodní ligou proti epilepsii. Cílem práce bylo zhodnotit výskyt neurálních autoprotilátek u pacientů s epilepsií a rozšířit diagnostické možnosti, které dosud byly v České republice omezené. Spolu s nizozemskými autory jsme popsali výskyt neurálních autoprotilátek u nizozemských a českých pacientů s fokální epilepsií neznámé etiologie a navrhli jsme skórovací systém k identifikaci pacientů určených prioritně k vyšetření těchto protilátek. V české kohortě pacientů jsme pak hodnotili výskyt protilátek v séru i likvoru pacientů s farmakorezistentní epilepsií, který byl dosud systematicky vyšetřován jen v ojedinělých kohortách. Výsledky obou těchto prací prokázaly nižší výskyt neurálních autoprotilátek, než byl dosud u pacientů s epilepsií popisován, a to díky přísnější metodice s ověřením pozitivních výsledků druhou metodou. Vzhledem k tomu, že neurální autoprotilátky jsou primárně sdružovány s autoimunitními encefalitidami, zkoumali jsme i tuto skupinu včetně hodnocení přítomnosti epileptických záchvatů v klinickém profilu. Spolu se švédskými autory jsme se zabývali...
NMDA receptors outside CNS and their subunit composition
Hotovec, Matěj ; Kolcheva, Marharyta (vedoucí práce) ; Horáková, Olga (oponent)
N-Methyl-D-Aspartátové receptory (NMDAR) jsou typem ionotroního glutamátového receptoru, který je široce přítomen v centrální nervové soustavě a v menším množství i v jiných částech těla, včetně gastrointestinálního traktu. NMDAR hrají klíčovou roli v různých fyziologických a patologických procesech v CNS, včetně synaptické plasticity, učení a paměti a excito-toxického poškození. Role NMDAR mimo CNS je stále předmětem výzkumu. Tato diplomová práce si klade za cíl potvrdit přítomnost NMDAR v gastrointestinálním traktu a jejich podjednotkové složení. Modulátory specifické pro podjednotky NMDAR prokázaly účinek na spontánní fázickou aktivitu ilea, což nepřímo potvrzuje přítomnost podjednotek GluN1, GluN2A-D a GluN3. Pokus o přímý důkaz o expresi proteinů pomocí imunoznačení monoklonálními protilátkami proti podjednotkám NMDAR nebyl úspěšný.
Danio pruhované jako model ke studiu glutamátovým receptorem zprostředkované excitační neurotransmise
Chumchal, Lukáš ; Balík, Aleš (vedoucí práce) ; Pangrácová, Marie (oponent)
Glutamát je nejrozšířenějším excitačním neurotransmiterem mozku obratlovců a je využíván většinu synaptických spojů kortexu. Přenos signálu na těchto neuronech je zprostředkován ionotropními glutamátové receptory, mezi které patří i skupina NMDA receptorů. S rozvojem molekulárně biologických metod a nástupem genomiky došlo k testování genetických změn nalezených u ionotropních glutamátových receptorů, ale i látek modulujících jejich aktivitu. Vzhledem k velkému množství nalezených genetických změn přestaly být pro některé behaviorální studie hlodavci dostatečně robustním systémem. V těchto studiích by mohl modelovým organismus ryba Danio rerio nahradit hlodavce. Využití tohoto modelového organismu by tak mohlo rozšířit poznatky o evoluci a fyziologii glutamátových receptorů. Tato práce si bere za cíl shrnout současné poznatky o využití Dania reria ve výzkumu glutamátových receptorů, a to zejména jeho NMDA typu v centrální nervové soustavě. Dále se zaměřuje na popis specifických behaviorálních testů využívaných k analýze těchto receptorů.
Intracelulární doména glutamátových iontových kanálů a její úloha při vzniku patofyziologických stavů
Sadílková, Lucie ; Balík, Aleš (vedoucí práce) ; Kolář, David (oponent)
Glutamát zprostředkovává většinu excitační neurotransmise v centrální nervové soustavě savců. Jeho účinek je podmíněn přítomností glutamátových receptorů na postsynaptických neu- ronech. NMDA receptory patří mezi ionotropní glutamátové receptory a jsou nezbytné pro nor- mální funkce mozku, jako je synaptická plasticita, učení, paměť a správný vývoj neuronů. NMDA receptory se však také podílejí na patofyziologii řady neurodevelopmentálních a neu- ropsychiatrických onemocnění. Cílem práce je zhodnotit dosavadní poznatky o úloze intrace- lulární části NMDA receptorů pro jejich fungování, a to zejména s ohledem na regulaci jejich lokalizace na excitačních synapsích. Dále pak podat přehled o genetických změnách nalezených v této oblasti receptoru, jejich vlivu na funkční vlastnosti receptoru a popřípadě spojení s daným onemocněním.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.